Co jste o Velikonocích nevěděli

Ať už patříte k těm, kteří mají o velikonočních svátcích tradičně přesný rodinný plán, ať už chodíte v pondělí na koledu nebo raději využíváte volna k cestování či času stráveného v přírodě.

Máme pro vás pětici nevšedních zajímavostí, díky kterým si vy i vaše děti můžete o svátcích jara dozvědět něco nového.

Velikonoce ve Skibi

Proč jsou Velikonoce Velikonoce?

Víte, že na východu Moravy a ve Slezsku lidé spíš než Velikonoce používají dvouslovný název svátku Veliká či Velká noc? A stejné je to i v řečtině. Onou Velkou nocí je myšlen začátek oslav nedělního Zmrtvýchvstání Krista.

A když už jsme u těch překladů z jazyků, název vysoké velikonoční svíce paškál je zase odvozen od latinského slova pascha, které pochází z hebrejského slova označující židovských svátek pesach, který časově na Velikonoce navazuje.

Odkud se vzal velikonoční beránek?

Řada z nás si o Velikonocích ráda pochutná na sladkém piškotu ve tvaru jehněte, proč ale zrovna beránek? Ten je v židovské tradici symbolem Božího stáda, které vedl Hospodin i připomínkou vysvobození Židů z Egypta. Podle křesťanství byl pak Ježíš Kristus obětován za spásu světa – a je tedy obrazně nevinným a mírným obětním beránkem.
Vysoká cena jehněčí masa v 19. století následně přiměla méně majetné vrstvy k výrobě beránka z mazancového těsta či ovčího sýra a ten pocukrovaný s rozinkou místo očí nám zůstal na slavnostním talíři dodnes.

Vejce a já

Děti by asi ve většině hlasovaly pro čokoládové, kdyby si mohly vybrat. Vajíčko jako symbol jara a počátku nového života však mívalo různou podobu. Už ve starověkém Egyptě se barvilo načerveno a od této rudé barvy také pochází původ slova kraslice – protože staroslovanské označení pro červenou zní krasnyj. A i další barvy nesou svou symboliku:

• bílá je nevinnost
• černá smutek
• zelená růst
• žlutá žárlivost
• hnědá zem
• modrá nebesa

Ať už při barevní velikonočních vajíček sáhnete ke kterékoli z nich, výsledný efekt můžete ve finále ještě umocnit folklorní cestou – leštěním sádlem, máčením ve vosku či vonění v bylinkách.

Čičiči

Něco dobrého jsme si nabídli, odměnu pro koledníky nachystali a teď je ten správný okamžik vyzdobit si to doma. Dáváte si taky do vázy na stůl kočičky? Ty v křesťanské tradici symbolizují palmové ratolesti, kterým byl vítán Kristus při svém slavném příchodu do Jeruzaléma. Z pohledu botanika jsou zpravidla větvičky vrby jívy s již rozvinutými pupeny.

A jestli vás baví jednoduché tvoření s dětmi, není nic půvabnějšího než na větvičky zavěsit ptáčky z papíru, které děti vybarví barvami, dále tam můžete věšet vyfouklá vejce nebo úplně nejjednodušeji, za to velice efektně – mašličky z barevných pentlí.

Hody hody doprovody

Ať už doma říkáte pomlázka, karabač nebo tatar a hodnotíte jejich použití dnes jakkoli, vězte, že tradice chlapecké pomlázky je prastará. Podle ní by ručně spletenými vrbovými proutky měli muži vyšlehat ženy a dívky proto, aby byly celý rok zdravé. Svěží rituál můžou pánové doprovodit kolední básničkou a někdy k tomu zazní i řehtačky, u kterých se dříve věřilo, že odhánějí zlé duchy a síly pryč od dědin a vesnic.

A my vám přejeme pevné zdraví a radostné chvíle s rodinou nejen o Velikonocích!

Velikonoce ve Skibi

EXTRA – ZE SVĚTA

USA

Tam podle pohádky děti hledají velikonoční vajíčka ráno v zahradě – vajíčka, která jim přinesl zajíček. A po lovu se začínání soutěžit v koulení vajec z kopce, čí vejce bude nejrychlejší.

Itálie

Zde děti dostávají jedno veliké čokoládové vejce, uvnitř kterého najdou malé překvapení, nejčastěji hračku. Se kterou si pak mohou spokojeně pohrát třeba během tradičního pikniku v přírodě, na který Italové vyráží na Velikonoční pondělí.

Slovensko

Slovenští hoši velikonoční koledu nezřídka doplňují i o polévání děvčat vodou či voňavkou, což může být vítaně osvěžují i nikoli.

Velikonoce ve Skibi